Ve všech zápasech passové útoky přehrávaly obrany (6 z 9 quaterbacků měli QB rating přes 100, k tomu jeden 97.7) a OL dominovali nad DL. Po spíše protrápených chvílích u zápasů prvního kola, byly tentokrát všechny zápasy nadmíru zajímavé a přitom byl každý ze čtyř duelů úplně jiný.

 

Bookmakeři dali Seattlu virtuální náskok 7.5 bodu, ale RB Packers Ryan Grant si zjevně řekl, že to je málo a dvěmi ztracenými fumbly v prvních třech snapech domácích dal Seahawks náskok 14-0. Po čtyřech minutách se tak začínalo odznovu a přece úplně jinak. Packers si ale extrémně nepovedený začátek vůbec nepřipustili, trenér McCarthy dal Grantovi (27-201, 3 TD) i nadále důvěru, drželi se původního gameplanu šest (!) následujících drivů proměnili v touchdown. Packers vládli i v obraně a s výjimkou roughing the kicker faulu povolili Seattlu další first down až v polovině třetí čtvrtiny. Dařilo se hlavně zastavovat run a RBs Seattlu celkově získali jen 29 yardů na 16 pokusů.

Zápas významně ovlivnilo počasí. V průběhu utkání začalo velmi hustě sněžit a hřiště bylo postupem času pokryto pár centimetry sněhu. Nicméně domácí s tím zjevně žádný problém neměli. Kromě výborných čísel Granta opět zářil Brett Favre (18/23-173, 3 TD) a jeho hlavním terčem byl tentokrát Greg Jennings (6-71, 2 TD).

Výhra Green Bay byla naprosto zasloužená a s ohledem na začátek i velmi impozantní.

 

Favre v odpoledním zápase předvedl výborný výkon, ale Tom Brady šel prostě ještě dál a v zápas zkompletoval 26 z 28 passů (jeden incomplete byl na hraně DPI, druhý byl Welkerův drop) a zapsal si 262 yardů a tři touchdowny.

Jaguars připravili gameplan s velmi zataženou obranou a chtěli bránit hlavně dlouhé passy (což se jim v podstatě beze zbytku podařilo), jejich problém byl, že Brady a trenéři Patriots na tuto taktiku dokázali zareagovat. Z prvních osmi passů šlo pět na RB, kteří měli dostatek prostoru. Poté Brady své přihrávky přesunul do míst, kde chyběli stažení linebackeři a naopak tam vládli jeho receiveři s křižujícími routes. Jags se rovněž rozhodli vymazat ze hry Randyho Mosse (jen jeden catch), ale toho, opět, zastoupil Wes Welker (9-54, 1 TD) a samotný Moss z toho překvapivě naštvaný také nebyl.

A hlavním klíčem byl pochopitelně práce offensive line. Vůbec první snap Pats sice skončil sackem, ale ten byl v zápase jediným a Brady neměl na rozmyšlení vteřiny, ale skoro minuty času. Brady? Jistě, MVP ligy, takřka perfect game, ale jeho klíčem k úspěchu je rozhodně pětka před ním. Patriots, před zápasem možná překvapivě, vzhledem k taktice Jaguars už méně, intenzivně běhali (Maroney 22-122, 1 TD) a kromě OL svými bloky dost podstatně pomáhali i receiveři.

Velmi zdatně si vedl i QB hostí David Garrard, ale hlavně v prvním poločase (12/14-149, 2 TD). Problémem byl ztracený fumble při druhém drivu Jaguars - v prvním poločase totiž oba útoky obrany vyloženě mlely a jeden drive "mínus" hrál velkou roli. Případný sedmibodový náskok v poločase by asi hru po přestávce změnil jinak, než se stalo. Ve třetí čtvrtině totiž Patriots oba svoje drivy dotáhli do touchdownu, zatímco Jacksonville zaznamenali pouze dva field goaly, Garrard postupně ztrácel lesk (ve druhém poločase 10/19-129, 1 INT) a tým stále méně běhal než házel.

Tak jak zapůsobil obrat Packers, tak neméně působivě zahráli "nedoktnutelní" Patriots.

 

Smolný zápas pro všechny, největším vítězem jsou asi Patriots... Dvě sezóny zpět byli Colts 13-0, měli náběh na perfect season, ale prohráli s Chargers poté, co Manning měl 2 interceptiony a 4 sacky. Letos v Kalifornii Colts prohráli opět a Manning měl rekordních šest interceptionů (přesto to byla smolná prohra, protože Colts mohli vyhrát). Tentokrát Manning zapsal 33/48-402 (18/22 v prvním poločase) a 3 touchdowny, ale dva jeho passy receiveři jen tečovali a skončily interceptionem (k tomu Harrison ztratil fumble). Takže určitě smolný zápas.

Chargers? Jistě, velké a překvapivé vítězství, ale hvězdný TE Antonio Gates nebyl v základní sestavě (i když částěčně hrál), nejlepší RB sezóny LaDainian Tomlinson většinu druhého poločasu prostál zraněný na střídačce a zápas nedohrál ani QB Philip Rivers. Takže zápas dohrávala na skill pozicích sestava Volek-Sproles-Manumaleuna - do preseason zápasu se hodí, ale do finále konference asi ne.

Zápas začal tak, jak "měl" - první drive Colts touchdown Manning-Clark. Hned na to Rivers interception a "bylo jasno". Jenže poté ztratil Marvin Harrison (po třech měsících nastoupil k zápasu, vliv přílič neměl a nakonec ani nedohrál) zmíněný fumble a vše se zamotalo. Chargers srovali touchdownem Riverse na Jacksona, poté vrátil vedení domácím Vinatieri, jehož dobrý FG Kaeding nenapodobil. Poslední útok prvního poločasu měli Colts, ale interception byl vrácený až do touchdownu, který ale po mírně sporném rozhodnutí rozhodčí neplatil a v poločase tak vedli Colts 10-7. Hned první drive Q3 Rivers (v zápase 14/19-264, 3 TD) zakončil naprosto luxusním passem na Chamberse a nejen tímto drivem umlčel kritické hlasy na jeho adresu. Potom se postupně vedení přesouvalo z jedné strany na druhou, až definitivně 5 minut před koncem skončilo na straně Chargers (v tu dobu už hrající bez Tomlinsona a Riverse). Colts vedení mohli získat dvě minuty před koncem, kdy se i za pomoci rozhodčích, kteří moc dobrý výkon (spíše naopak) nepodali, dostali na first down a 9 yardů od endzony San Diega, ale 3x byli neúspěšní a na 4.down nekopali, ale ěli si pro touchdown - neúspěšně. S dostatkem timeoutů a dobrou prací obrany se útok ještě na hřiště vrátil (v čase 1:30), ale 4 neúspěšné akce zápas ukončily.

 

Zápas dlouuuuhých drivů, hlavně od Cowboys (jeden drive trval 10:28, druhý 8:07), kterým dařilo míč posunovat jak po zemi (Marion Barber 27-129, 1 TD) i vzduchem (Terrell Owens a terry Glenn v základní sestavě) - v prvním poločase byli Cowboys 6/7 při proměňování třetích downů. Díky délce drivů ale nestihli více než dva touchdowny a totéž zvládli i Giants (oba Amani Toomer) - vyrovnávací touchdown 7 vteřin před půlkou, když na 7 akcí přešli za 46 vteřin 71 yardů - vše made in Eli Manning (12/18-263, 2 TD).

V druhém pločase šli Cowboys do vedení 17-14 (mohli vést i o TD, ale chyby receiverů i Roma jej zmařily). Další dva drivy vyšly naprázdno, aby na přelomu Q3 a Q4 Giants využili dobrého punt returnu a dostali se do vedení. Ačkoliv ve zbytku zápasu už New York nezískal ani jeden first down (2x three-and-out), tak tři possesions Dallasu touchdown nepřinesly. Důvodem byl hlavně zlepšený pass rush Giants. Ti se nebyli schopni tři čtvrtiny ani jen přiblížit k Romovi, až za stavu 21-17 konečně prolomili OL Dallasu a Roma složili v podstatě čtyři hráči současně. Jakoby právě tohle byl moment, který Roma zlomil a vrátil ho do posledních zápasů základní části, kdy se mu nedařilo. V dalším drivu se Romo nechal nepochopitelně sacknout za minus 14 yardů a i když ho potom z toho rozhodčí vytáhli callem znamenajícím automaticky first down, tak následně Romo zahodil míč do míst, kde nebyl žádný receiver a ačkoliv se zdálo, že nebyl pod tlakem obránců, tak rozhodčí vyhlásili intentional grounding a ani druhý pokus se nezdařil. Třetí pokus žádal překonat 48 yardů za necelé dvě minuty a s jedním timeoutem, ale nezdařilo se.

Takže rodina Manningova ve finále konferencí zastoupena bude, byť to bude mladší z bratrů. Jeho Giants po skvělém výkonu v prvním kole v Tampě zaslouženě porazili i Dallas a mohou být prvním wild card týmem, který od sezóny 1975 vyhraje NFC (ostatně od roku 1990 jsou teprve druhým wild card týmem, který postoupil do finále NFC).

 

Finále konferencí, neděle 20.ledna

Patriots-Chargers (21:00)

Packers-Giants (0:30)